Tajemství hradu Veveří
Hrad Veveří leží zhruba dvanáct kilometrů severozápadně od centra Brna na skalnatém ostrohu nad Brněnskou přehradou. Podle pověstí jsou nejen hrad, ale také nedaleká kaple Matky Boží, obestřeny mnoha tajemstvími.
Například působení templářů na hradě Veveří. Mnozí historici tuto možnost odmítají. Je ovšem potřeba přihlédnout k prokázanému faktu, že templáři měli své významné sídlo na Moravě v Čejkovicích a další državy na několika místech Čech a Moravy.
V roce 1967 se jisté skupině přátel, která se o hrad zajímala, dostal dosti zvláštním způsobem do rukou plánek s německým popisem. Shodou šťastných okolností, jeden člen skupiny byl velmi dobře obeznámen s okolím hradu Veveří a z plánku poznal, že ukazuje prostor mezi západní branou hradu a kaplí Matky Boží. Na místě vyznačeném písmenem "Z" pak skutečně v hloubce pěti metrů narazili na mramorovou desku, která byla osázena mosaznými rafikami a dalším zaměřovacím zařízením.
Na základě tohoto objevu došlo v roce 1971 k ojedinělé akci. Pracovníci Geofyziky Brno dostali úřední povolení k průzkumu kaple a jejího okolí. Přístroje tehdy zaznamenaly na poli u kaple anomálii naznačující existenci podzemních prostor. Zkušební vrt však v pětimetrové hloubce zastavila neznámá překážka (zprávy Čsl.společnosti archeologické při ČSAV, 15/1973). Badatelé se přesunuli do kaple. Následná měření odhalila v kapli podzemní kryptu, o které se zmiňovaly pověsti. Z neznámých důvodů byla celá akce ukončena.
Vrátíme se zpět v čase. V roce 1821 se objevil v časopise Tachenbuch anonymní článek, který popisoval, jak v roce 1710 uhodil blesk do jedné z bran a zničil její makovici (kulovitá, obvykle dutá ozdoba). Z ní se vysypaly zbytky starých listin. Později se ukázalo, že autorem článku byl Josef von Hormayer, vážený historik a ředitel Vídeňského státního archívu. Tedy žádný fantasta, či konspirátor a dezinformátor, řečeno současným slovníkem strážců informací.
Josef von Hormayer uvedl, že mezi zbytky listin se našla část dokumentu, z něhož lze vyčíst, že na hradě je uložen templářský poklad, jehož součástí jsou sochy dvanácti apoštolů v životní velikosti, odlitých ze stříbra (Zeno ČIžmár a Jindřich Rácek - Průvodce templářskou legendou hradu Veveří, Brno 2011). Jiné pověsti úkryt umístily právě do kaple Matky Boží.
Krátce po válce navštívil kapli Matky Boží blíže neurčený francouzský diplomat. Kapli si podrobně prohlédl, aniž komukoliv důvod svého zájmu vysvětlil.
Což nás přivádí na tzv. francouzskou stopu.
Gisor je město v severozápadní oblasti Paříže v regionu Horní Normandie. Hrad Gisor (nyní přestavěný na zámek) pochází z 11.století a je spojován s templářskou legendou.
Těsně před koncem druhé světové války hradní kustod Roger Lhomoy (k tomuto pánovi se ještě vrátím) zkoumal záhadnou studniční šachtu, ústící uprostřed hradu. Tento příběh popisují Johanes a Peter Feibegovi v knize Objevení grálu, kosmická záhada archy úmluvy a řádu templářů (ETC Publishing, 1996).
Po několika měsících dřiny se Lhomoy prokopal až na dno, ke vchodu do boční chodby. To, co uviděl, mu vyrazilo dech. Podél stěn stálo třináct soch v životní velikosti - Ježíš a dvanáct apoštolů. Na zemi leželo devatenáct kamenných sarkofágů, uprostřed kaple bylo srovnáno ve třech řadách třicet rakví ze vzácného kovu. Pocítil nevýslovný strach a vrátil se zpět. V následujících letech se marně pokoušel obnovit vykopávky. V roce 1961 se o nález začala zajímat oficiální místa. Studna byla uvolněna, ale ještě před dosažením boční chodby opět zasypána. Tato nesmyslná činnost se opakovala třikrát. Bez jakéhokoliv vysvětlení. K vyvrcholení záhady došlo v roce 1964. Náhle byla celá oblast kolem hradu Gisor prohlášena za uzavřené a nepřístupné vojenské území a pokračování vykopávek přešlo pod ministerstvo obrany.
Nabízí se otázky: Proč prováděla archeologické vykopávky francouzská armáda? Proč nikdy nebyly zveřejněny výsledky tohoto výzkumu?
Předejme slovo i druhé straně. Ve zmíněné knize autoři uvádí, že Lhomoy byl kustod hradu Gisor. V jiných pramenech se dočteme, že to byl ilegální archeolog, který v roce 1929 získal na Gisoru místo zahradníka a průvodce. Území hradu provrtal jako ementál, což vyvolalo značnou nevoli u úředníků, kteří měli co do činění s ochranou památek. Oficiální verze nález studny nepopírá, jenom zdůrazňuje, že k jejímu zasypání došlo z bezpečnostních důvodů. O účasti francouzské armády oficiální místa mlčí. Ani nepotvrzují, ani nevyvrací.
Na prohlášení oficiálních míst je vždy spolehnutí. Musí být. Jinak jsme konspirátoři.
V období nacistické okupace byla na Veveří umístěna Technická akademie SS a dílny pro výzkum a vývoj nových zbraní. Co se zde skutečně odehrávalo není známo. Většina dokumentů o tajné činnosti Technické akademie údajně skončila v rukou americké armády.
V roce 1987 vyšla kniha Poklad Cagoulardů od Vladimíra Fialy. Jde o celkem napínavý špionážní příběh. O autorovi najdeme jen několik skromných informací. Příslušník Státní bezpečnosti (archiv bezpečnostních složek StB), od roku 1967 pracoval na úseku boje proti francouzské rozvědce. V roce 1971 vydává svoji první knihu (ve spolupráci s neznámým Antonínem Neubaerem), pak následuje ještě třináct dalších knih (už samostatně), všechny čerpají z archívu ministerstva vnitra. Jak jde dohromady příslušník StB a spisovatel? Těžko říct jestli šlo o souběžné kariéry, nebo jestli Fiala z jakýchkoliv důvodů ze služeb StB odešel. Pokud ano, jednalo se o rozchod nekonfliktní, vzhledem k tomu, že mu nebyl zamezen přístup do archívů ministerstva vnitra. Pak je tu ještě třetí možnost.
Poklad Cagoulardů vypráví o tom, jak se o hrad Veveří začala v šedesátých letech zajímat francouzská tajná ultrapravicová organizace Cagoulardi (základní informace o této organizaci najde čtenář na Wikipedii), která zde chtěla vyzvednout dokumenty z nacistického období. Autor do příběhu zahrnul mnohé události, které se v okolí Veveří skutečně staly (propad silnice a objevení podzemních prostor, záhadný mrtvý atd.) Všechno navozuje dojem, že kniha sledovala ještě jiný cíl - vyslání signálu, že hra byla opět rozehrána.
Pár let předtím, v roce 1984, se Státní bezpečnost začala zabývat hledáním tajných úkrytů nacistických dokumentů. Trochu pozdě, dalo by se říct. Spis dostal název Úkryty.
Záznamy o pátrání na hradě Veveří se nedochovaly, krátce po roce 1989 je příslušníci StB zlikvidovali. Jako ten blesk při zničení makovice hradní brány.
Vypráví se, že ti, kteří se v druhé polovině 20 století pátráním po zdejším podzemí nejvíce zabývali, dostali anonymní, leč důrazné varování aby své činnosti zanechali.
Od té doby výzkumy podzemí v oblasti hradu Veveří nepokračovaly. Zdá se, že kromě soukromých osob také oficiální místa nebrala varování na lehkou váhu.
Kromě toho - veškeré písemné důkazy, včetně plánku zmíněné mramorové desky zmizely neznámo kam. Stejný osud potkal i mramorovou desku.
Tajemství hradu Veveří tak stále čeká na své odhalení.
František Kašpárek
Nenávist a převýchova jako palice pro nepokrokové myšlení
V devadesátých letech jsme celkem zažívali pluralitu. Vývoj však šel jinou cestou: Jediný názor na vybraná témata, všechno ostatní je buď dezinformace nebo konspirace. Tento proces zasahuje téměř všechny oblasti našeho života.
František Kašpárek
Oči doširoka zavřené
Navalnyj, Lira, Assange. Co tyto případy spojuje a naopak rozděluje? Jsme vždy a za každých okolností v souladu s evropskými hodnotami?
František Kašpárek
Určený přeživší
Fakta: V USA v době významných událostí federálního významu je jeden z členů vlády převezen na utajené místo...
František Kašpárek
Zločin a trest
Dva Ukrajinci, zmlácený občan a podmíněné zastavení trestního stíhání. Vyšetřování skončilo. Zapomeňte. Anebo raději ne?
František Kašpárek
Mandžurský kandidát
Mandžuský kandidát je člověk, který není od přírody vrah, ale v danou chvíli je naprogramován, aby zabíjel a mnohdy ani později není schopen říct, co se s ním stalo. Legenda nebo skutečnost? Podívejme se na některá fakta.
František Kašpárek
Nejen záhadná těla
Progresivismus vždy a všude. A také čtyři těla, čtyři časové linie, čtyři detektivové své doby. Pokud chtějí zachránit budoucnost, musí nejprve vyřešit vraždu, která změnila tok dějin. Jenomže jsou věci, bez kterých by to nešlo.
František Kašpárek
Dezolé a překvapení z Vojenského zpravodajství
Není tak důležité, co se říká, ale kdo to říká. Záleží na příslušnosti k davu, pokud si mohu dovolit citovat klasika.
František Kašpárek
Prezident Pavel: Vždy připraven?
Ohledně Petra Pavla se hodně věcí lakuje na růžovo.Těžko říct, jestli je to Pavla výhoda nebo prokletí. Kde jsou nedostatky, tam se předvádí klady. Píše o „akčním prezidentovi“. A prezident Pavel si tuto roli užívá naplno.
František Kašpárek
Kuráž a doba Dona P
Ať už má či nemá Pavel Blažek na svědomí cokoliv – ale asi se mu neříká Don Pablo bezdůvodně – jedno se mu upřít nedá: Má kuráž.
František Kašpárek
Jeden zpovykaný, druhá vyhozená, třetí pomýlená
Tisková konference při příležitosti návštěvy prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského a nevhodné otázky. Komu na Hradě překážela ruská opoziční novinářka? A o jedné zmizelé reportáži.
František Kašpárek
Dezoláti versus křehké bytosti
Zákopy jsou vyhloubeny, oproti slibům se je nikdo nesnaží zasypávat, naopak všeobecná nenávist se prohlubuje. Nediskutuje se, pouze se nálepkuje. Slovo dezinformace se stalo odpovědí na všechny nepříjemné otázky.
František Kašpárek
I děti mají právo, aby názory, které přijímají, byly korigovány
Zavádí se v České republice cenzura? A je opravdu každý, kdo požaduje svobodu slova a brojí proti potencionální vládní cenzuře, hodně velký ubožák, babišák, lhář nebo putinovský grázl, jak míní Pavel Šafr na Twitteru?
František Kašpárek
Občan Pavel
Po vítězství Petra Pavla v prezidentských volbách se sešlo několik přátel a diskutovali. Shodli se na tom, že vítěz by měl dostat svých sto dní, pak se uvidí. To je tak, když se sejde parta idealistů. Za dva dny bylo všechno jinak.
František Kašpárek
Spiklenci
Mrazivé odhalení přišlo z Německa. Princ, soudkyně a voják chtěli vykonat státní převrat. Anebo je to jinak?
František Kašpárek
Operace Dráčik
Kolem firmy Dráčik se spustila likvidační kampaň. Majitel firmy si dovolil příliš. Má politicky nekorektní názory.
František Kašpárek
V mlze
Tank paní ministryně a pytel pana ministra. Za pravdu všemi prostředky a kdo nás učí kritickému myšlení. Podivný rej na oslavách 33. výročí Sametové revoluce.
František Kašpárek
Přilepení...navždy
Jak zachránit planetu? Přilepte se. Někde. Aktivisti se lepí na různá místa, nejraději k rámům obrazů starých mistrů. O těchto událostech už bylo hodně napsáno. Proč se tedy k tomu vracet? Odpověď by mohla být na konci této glosy.
František Kašpárek
Třetí lež
S trochou nadsázky, v České republice zuří, nebo spíše prská, studená občanská válka. Názorové zákopy jsou vykopány, argumentační zbraně nabity, pytle (pro komentáře) připraveny.
František Kašpárek
Demonstrace 28.října versus 30.října 2022
Kdo vyhrál? Kdo měl víc účastníků? Kdo má pravdu? Oba na smrt znepřátelené tábory v tom mají jasno. Byli jsme to my.
František Kašpárek
Nepřátelé kam až oko dohlédne
Nepřátelé jsou všude, možná i ve státní správě. Rozhodně na demonstracích. Nemějme však strach, vládní oko nad námi bdí. Snad až příliš.
předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
- Počet článků 94
- Celková karma 23,44
- Průměrná čtenost 848x